V prvé řadě nový občanský zákoník (NOZ) č. 89/2012 Sb. platný od 1.1.2014 ve znění pozdějších předpisů stanoví ve svém § 1221 odst.1 uvádí že, pokud nevyplývá z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku, zejména ustanovení o svolání, zasedání a rozhodování kolektivních orgánů, atd. kromě ustanovení o shromáždění delegátů ani o dílčích členských schůzích.
Základem tedy je, že podle těchto ustanovení může dle § 152 odst. 1 NOZ právnická osoba vytvářet orgány jednočlenné nebo vícečlenné, čili nový občanský zákoník stanoví, že statutární orgán společenství vlastníků může být individuální (předseda) nebo kolektivní (výbor). Podrobná pravidla pro počet členů výboru musí následně společenství vlastníků zakotvit ve stanovách společenství.
Z výše uvedeného je tedy zcela zřejmé, že počet členů výboru SVJ dle NOZ neboli statutární orgán společenství může od data účinnosti nového občanského zákoníku být jednočlenný – bude jej tvořit předseda společenství vlastníků nebo může být vícečlenný (výbor) přičemž zákon nijak neukládá minimální ani maximální počet členů výboru, to znamená, že pokud společenství nezvolí variantu jednočlennou – předsedu společenství, pak při variantě vícečlenné – výboru může společenství zvolit počet členů výboru ve výši dva a více. Na rozdíl od minulé právní úpravy, kdy počet členů výboru nesměl být sudý počet, ale musel to být vždy počet lichý.
Počet členů výboru SVJ dle NOZ je nyní libovolný. Výbor může mít 3 členy, může mít 2 členy, 4 členy, 5 členů atp. Varianta sudého počtu členů výboru však může být méně praktická, a to z toho důvodu, že se může stát že při variantě 4 členném výboru, když dojde k situaci, kdy musí být přijato nějaké rozhodnutí. Dva členové výboru zaujmou nějaký postoj a druzí dva členové výboru zaujmou postoj opačný. Ocitnou se tak v patové situaci, což může být problémem pro přijetí daného rozhodnutí.
Nejnovější komentáře